další příběh ze Země Cesta - Z Neživota Předevčírem jsem potkal opět v busu číslo 177 legendu.
Leonard Cohen. Nastoupil s kamarádem Na padesátem a vystupoval jako většina Nesmrtelných na zastáce Donatellova.
Měl na sobě žloutou pracovní bundu, v ruce dvě lopaty a pytel neidentifikovatelných předmětů a mluvil s krásným přízvukem. Ach. Jak podivné jsou cesty Života.
Sometimes
I see a mirror in all eyes
Sometimes
I hear the wings of butterflies
Sometimes
I feel the Earth like She moves through the Space
Sometimes
I even recall Your lovely face
Sometimes
I think I could disappear without a trace
Sometimes
I know that Life is but a race
Sometimes
in those days
when the Sun is so high
I can
die
Timmyho vášeň - Příběhy Timmy je doma. Má malé letadlo. Timmy má rád, svoje letadlo. Rád ho pouští z vysokých mrakodrapů a čeká, kam doletí. Timmy má dobré letadlo. Timmyho letadlo letí vždy daleko.
I hate myself in this state. I would rather kill myself, then to see myself so twisted and weak.
Yes. I understand your point. But please, be patient, it is only temporary, my friend. You will again regain your full power, your self.
I am tired of waiting. I am tired of imperfection. I am tired of my mindless mind.
Your mind is strong, as is your body. Even now, in your current state, you are capable of talking with me.
God, I hate myself these days. Not enough strength. Empty desires. False wishes. Whores everywhere I look.
Fuck them.
Fuck me. The world is allright, it will allways be. I must change myself. Everytime you change yourself, you change the World around you too.
That is correct.
I want to die now. And be reborn as myself.
Empty wishes. You will live and be yourself.
But I can't even remeber who I am?!
Lies. Lies of another energies have corrupted your eyes, so you cannot see the Truth. You are free.
NO! I am in chains! Binded in some fools play, in hell I can't control!
You create your own hell with your impatience and lust for power and sovereignty. You will be punished until you will find humility a perseverance again. Ÿou want everything now and served on a golden plate! You don't deserve my attention! You don't deserve me! You are a worthless bitch with no dignity!
Thats me. A bitch in dust who wants to take control. A worm who wants to rule. To make the rules. To reign over his enemies and to conquer both men and women, and command them. I want power!
You can want anything. But you can get only that, what you deserve. So, my little worm, enjoy your cigarette....
2. výročí - O Kolotoči Tak se opět rok s rokem sešel, sedli si na lavičku v parku, dali si cigárko a koukli do zapadajícího Slunce a povídají:
ROK1: " To byl ale pěknej Rok. Zvlášť pro ten Kolotoč co?"
ROK2: " To teda.... A co ten příští! To bude panečku jízda..."
ROK1: " To bude, kámo, to bude...."
přesně tak! quasiMOD - Prach z Cest... aneb různá Slova Asparágus nám roste do výšky pane kapitáne! Odrovnal mě jako žabí stehýnka. Přesně! Minulý čtrvtek jsme šli do kavárny, která byla ještě nezkolaudovaná a spadl na mě lustr.
Mezi leskem a bídou kurtizán se skrývá kabaretní vystoupení oblíbeného DUA REZIDUA.
Ponožkové války se vedou už tisíce let.
Chemické zbraně, by se měly zakázat, stejně, jako ovoce.
Nostradamus byl prorok a spletl se jen o rok.
Kefír a jiné pochutiny se snadno projdutelnou záruční vytrvalostí jsou pochybným podnikem.
Godzilla1 - Příběhy Přišla ke mně Godzilla. Měla fakt fajnovej ohoz.
Ten ještěr si oblík přihřátý purpurový laxláče, triko s nápisem: "Shoot me in the Heart or DIE!" a na hlavě měl posazenej takovej ten levnej papírovej klobouk, kterej dostanete když v hospodě vypijete větší množství panáků kvalitní whiskey.
A jako by toho nebylo dost, vybalil na mě, že jdeme na bowling balit ještěrky. Jikry se vylodily.
šůtšutr1 - Příběhy Kenny se vytáhnul. Pořídil si bouchačku. Všichni jsme se těšili, jak večer pudem do Lomu a zastřílíme si na šutry. Když držíte v ruce zbraň, připadáte si všemocný. Jako Bůh. Najednou dokážete divy. Třeba zabít.
Přemejšlel jsem o tom, co to je, někoho zabít. Nelíbilo se mi to. Smrt je až moc definitivní. Dokáže z člověka, kterýho znáte udělat někoho úplně jinýho. Třeba mrtvolu. Nemám rád mrtvoly. Nerad se na ně koukám. Vzpomínám si, jak jsem viděl v pohřebním ústavu mrtvolu svýho táty. Byla ošklivá.
Někdy si představuju, jaký to je, umřít.
supersvětciměděsíiradostí - Z Neživota Ok. Takže dneska "náhodné" ?? střetnutí na IP, s tím lumpem. Potvora jeden mě má chycenýho taky jako rybu na háčku. Oh GOD.
šubyduby.... přání: SUPERboháč ... OK
_saibaba-?:_ hahaha
Vzípětí má návštěva sv. ludmily and MY AMENDS.... GOD a ježíšek...
No a pak v Tramweji, avátar pana J.R.R. Tolkiena. Konzervace pouze myšlenková, tvrdil jsem mu, že fantasy je fajn, ale že já radši ten cyberpunk.
kalamari - Prach z Cest... aneb různá Slova Z žaludku se mi stala chobotnice. Její chapadla se natahovala po Světu a jejich slizký dotek chtěl všechno uchvátit a narvat do té rozcapené tlamy, která se nacházela na místě mého pupku.
Najednou se její zájem obrátil proti mně. Upřela na mne své vodnaté oči a začala natahovat lepkavé paruce po mé tváři. Snažil jsem se bránit, ale měla navrch. Pomalu, ale jistě, mě začala požírat.
I try to burn my thougts in Ice
all those forgotten Lies
my empty mind
.
And Your beautiful eyes
are the only artifact I see
in the Flame of Immortality
.
Tell me Love,
are you Inside of all the Flesh?
Inside all our Dreams and still
so close to the Fire
as far as it will
fireofthelight - Brásně The waking hour, the MidNight Dream
I feel Your anger, I hear Your scream
And all the wishes will come True
in the ancient world of me
and You
velkážranice alias MCkačerdonald - Gonzo Dneska jsem byl řádit v ulicích s JSB. Začali v chrámu konzumu. Tam moje maličkost snědla 1 cheeseburgr a vypila trochu vanilkového shakeu a jeho velikost snědla na posezení 4 cheeseburgery a 4 mcfamářeněco a k tomu 1 kolu a pak po cestě půl toho zbylýho vanilkáče, ale t. Pak jsme oba, na sobě nezávisle, zneužily místní hajzly (rozumněj WC) a vyrazily jsme směr za roh do trafiky. Po cestě jsme si zapálily, neb to byla štreka.
V tomto podniku si JSB koupil 10 krabiček sirek, něco tabáků Bacco (celkem jich pak měl v batohu 12 balení, kontroloval jsem to metru), zapalovač, a Martin (já) koupil dárek (to jest pojmenovanou propisku, s kterou chci udělat radost nejmenované osobě v tajemný den, jenž už je tu cobyDup).
/Přišel Kocour. Ale to je jiný příběh.. (Hajzl mě škrábl do krve! Au! _-:)/
Z trafiky jsme to zalomily na klandr a daly další cigáro, hned po tom co na nás troubil nějakej auto-trouba, poněvadž jsme mu stáli v cestě.
Posilněni jsme vyrazily po dohodě směr Metro. Zbytek šejka byl pořád naživu.
Metro nás vezlo až na stanici Kačerov. To je to místo, kde žijou kačeři. Tak jsme tam vystoupili.
Vzpomínám si na dámské nohy v punčochách, krásně obézního pána a policejní ochoz.
Městská policie jsou hodný kluci.
Cigaretka Moon a autubus směr úkryt.
Na místě nedalekého bunkru jsme se odvážili do prodejny Albert, neb skýtala kafe a žvejkačky. (Ty se mi osvědčily při mém návratu na stanoviště 1, neb dělaj fakt super bubliny, ale je třeba aspoň dva kusy ve žvejkárně/tlamě/)
Pak úkryt/byt. Tam čaj, balkón a tabák.
Většinu času nás pozorovala letka ptačích lidí, umístěná na střeše protějšího paneláku. Za odměnu dostali několik písní.
Když jsme to vypili, ten dobrý čaj a JSB sbalil vše potřebné na svoji Cestu zpět do jámy lvové, PLB- alias Poštovní Lekářské Banky, tož Vyprázdnily jsme se a vyrazily.
Šup na bus, směr Kačeří stanice, pak Metroš a pápá na mUzeu. Tam Meine Existenz on Áčko přestoupila a jela až směr Skalka, kde přelezla do busu, ten mě vypliv na ZahrdMst. A pak už to bylo jen pár kroků sem, k téhle klávesnici.
A kdo to neviděl, neuvěří.
¨´Ámen.
A Alláh s Váma.
(Události byly vzhledem mé lenosti a autentičnosti okamžiku silně zjednodušeny).
špendlik1 - Příběhy Pan Špendlík si koupil rakev.
Byla z dubového dřeva, černě lakovaná a se zlatým nápisem v latině: "Mortem est Speciosa."
Pan Špendlík se těšil na den, kdy do ní ulehne, v krásném novém a pruhovaném obleku, jenž si také koupil.
Pan Špendlík to měl za pár.
Hallelujáááááááááááááááá.
closedfromthemorning - Příběhy "Co je s tebou?"
"Porušil jsi to, protože to je jen 1. Zde. Lehni si se mnou. 1, jen chci, abys byl tady, mít pocit, právě teď."
"Myslíte si, že andělé mají pocity?"
"1. Nevím. 1 si myslí, že se musí cítit stejně, jako jsme my."
"Myslíte si, že se cítí bolest? Nebo smutek? Andělé, myslím, že se cítíte sám."
"Možná. Cítíte se sám?"
"Ne teď, jakmile 1. Srdce svého srdce. 1 jako v rytmu srdce. Je to tak ... stejný. Pong ... Pong ... Pong .. tenis, tenis. "
Zasmála se, opět, po tak dlouhé době. Bylo to tak hezké, její srdce se zasmálo. Malý diamantový smích, rád mám ty co nejdříve klesají po tisících malých diamantů. Že smích 1 chyběl tolik.